Ikony mají domov u Knolla

Heslem značky Knoll je striktní "modern always". Proto když nahlédnete do jejich minulosti, nahlédnete zároveň i do nejvýznamnější minulosti nábytkového designu 20. století, především designu sedacího nábytku. Který jiný výrobce má více než 40 produktů ze svého portfolia ve stálých sbírkách designu v MoMA?

Nejprve se však musíme vrátit do Evropy. Příběh značky Knoll začíná v Německu a úzce souvisí s dobovým progresivním hnutím německého Werkbundu na začátku 20. století. Ten přinesl do architektury a užitkového umění nový pořádek a logiku zbavenou nadbytečného dekorativizmu. Právě v tomto období se ve Stuttgartu narodil Hans Knoll - druhý syn Waltera Knolla. Ten byl už tehdy druhou generací úspěšných výrobců kvalitního modernistického nábytku (firma Walter Knoll slaví tento rok už 150 let). Syn Hans ale nezůstal v Evropě. Přestěhoval se do Ameriky. V roce 1938 založil v New Yorku firmu Knoll, která měla původně dovážet do USA produkty z otcovy německé firmy. Blížící se válka ale přerušila možnost bezpečného importu a tak byl Hans Knoll v roce 1941 nucen nastartovat výrobu i v USA. Právě v této době se Hans seznámil s Florence Schustovou, mladou architektkou, která se stala pro něj i pro značku Knoll osudovou. Florence, která studovala spolu s Eerem Saarinenem a Charlesem Eamesem na Cranbrook Academy a studia ukončila v Illinois na Institutu technologií, kde jí učil Mies van der Rohe, byla vizionářka a právě její skvělé kontakty a dobré oko posunuly Knoll do elitních výšin. Van der Rohe byl jejím přítelem a Florence vycházela právě z diskuzí s ním. Redukování na podstatu a odvaha byli pro jejich práci nejcharakterističtějšími. V roce 1946 se Florence a Hans stali manželi a její strategická pozice ve firmě rostla. Manželé si rozuměli ve své vášni k modernistickým formám i v hledání nových jmen v nábytkovém designu. Devizou Florence byla i její schopnost uvažovat v kontextu současné architektury. Už v roce 1947 zařadili do svého výrobního programu ikonickou židli Hardoy, kterou navrhli argentinští designéři Jorge Ferrari Hardoy, Antonio Bonet a Jean Kurchan (1938), a která je dodnes velmi oblíbená a tím pádem i kopírovaná. Z jejího blízkého přátelství  s Eerem Saarinenem vzešlo skořepinové, už organicky modelované křeslo Womb (1948). Saarinen při jeho vývoji reagoval na zadání Florence, která od něj chtěla křeslo ve tvaru košíku, které bude plné polštářů. Saarinenovy experimenty se sklolaminátem to umožňovaly. Velkým posunem bylo, když jim v roce 1948 Mies van der Rohe udělil exkluzivní právo na výrobu jeho předválečného nábytku. Nejdřív to byla kolekce Barcelona, později přibylo Brno. Ke kultovním realizacím se přiřadilo i zařízení pro slavný Skleněný dům od Philipa Johnsona, který byl zařízený nábytkem od Miese van der Roha v provedení firmy Knoll (1949). V roce 1950 se manželé Hans a Florence rozhodli přizvat ke spolupráci Harryho Bertoiu - opět to bylo velmi prozíravé rozhodnutí. Stal se vedoucím oddělení kovu a jeho židle z kovových sítí se staly přímo totemickými. Jeho první kolekce je z roku 1952. O tři roky později Hans Knoll tragicky zahynul a Florence zůstala na firmu sama. Vedla jí až do roku 1965. Mezitím ve firemním programu přibyla další ikonická díla, jako kolekce Pedestal se slavnou židlí Tulip a stolem od Eera Saarinena. Nové vedení prosadilo úpravu loga s moderní helvetikou a do portfólia se jim podařilo dostat další velká jména. Získali právo na výrobu nábytku Hanse Wegnera, dánského topdesignera 20. století i na bauhausovou ikonu Marcela Breuera - s křesly Wasilly a Cesca. Firma Knoll vždy šla  s dobou, proto se nebránila ani postmoderním formám. Spolupracovala s Robertem Venturim i se skupinou Memphis. Po roce 2000 se ještě více začala orientovat na kancelářský nábytek a sestavy. Výzva open space byla pro Knoll s jejich dlouhodobou tradicí přirozenou reakcí. Její kancelářský nábytek je součástí nejprestižnějších kanceláří ve velkém byznysu (UHNW - ultra high net worth). Rodina Rockefellerů je jí věrná od jejího založení. Knoll je zase věrný architektům. Nabídky na spolupráci s Knoll se neodmítají. V posledních letech pro Knoll navrhoval Rem Koolhaas a David Adjaje.

Knoll se pomalu blíží ke svému 80. výročí. To však neznamená, že mu dochází dech. Naopak, neustále přichází s novinkami a zároveň v reedicích objevuje jedinečné kusy designu 20. století. A stále vychází z poučení, které si Florence vzala od Meise: Vyjasnění si myšlenky, rozbor problému až na kost a práce s výhradně nejčistšími formami designu.